Taky se vám stává, že během krátké doby začnete slýchat stále stejné jméno nebo místo? A pak na to narazíte a řeknete si- jo, to je přesně pro mě! To teď potřebuji! Jak jsem bez toho mohl tak dlouho žít? Proč jsem si toho nevšiml dřív? Vždyť na tomto webu jsem byl tisíckrát? A najednou se před vámi odkryje zase kousek Cesty, po které máte jít. Zajímavé je,že toto odkytí nepřichází ve chvílích, kdy o to úpěnlivě prosíme. Ale přijde si, až nastane ten pravý čas. Někdy po hodně dlouhé době...
Za poslední týden jsem stále někde četla o Haluzicích. Dokonce jsem si četla bližší info, ale nějak více mne to nezasáhlo. Až dnes.
Protože je sobota a já se soboty snažím prožívat svátečně, duchovněji, našla jsem si web cestyksobe.cz a intuitivně si vybrala reportáž, která by mi dneska sedla. Byla to reportáž s šamankou Alicii Hamm o medicínském kruhu, který mmj je právě v Haluzicích. V tu chvíli mi to docvaklo. Všechno. Odpověďi na otázky, které jsem měla v noci. Odpověďi, co s pozemkem a bydlením. Už vím, co je špatná cesta. Jen ještě nevím, co je ta správná. Ale očekávám, že v Haluzicích se zase o kousek víc odhalí..
Takže teď ještě nadchnout Honzu a frčíme na návštěvu do Haluzic...
No není ten život úžasnej? Taková skvělá hra!:-) Ona by to snad i byla nuda bez těch záhad a otázek!
Všechny cesty asi nevedou do Haluzic (proto ani nebudu dávat konkrétní odkazy na reportáže, o kterých píšu), ale rozhodně doporučuju tyto stránky, třeba se vám také poodhalí kousek z Cesty:
http://cestyksobe.cz/
A budu opět moc ráda za vaše reakce. Je krásné se vzájemně sdílet.
Žádné komentáře:
Okomentovat