A co když neexistuje cíl? Cesta je pro nás cílem...

pondělí 26. dubna 2010

Partnerský seminář v Hartmanicích I

Protože byl hodně silný a během 4dnů jsme měli tolik zážitků jako minimálně za měsíc,rozhodla jsem se vypsat se do virtuálního deníku. A to hlavně kvůli sobě.abych si vše zaznamenala a mohla zavzpomínat v těžkých chvílích...možná to bude až moc otevřené a mnozí čtenáři nepochopí..ale zkuste to prosím a případně ani nečtěte..je to opravdu hlavně pro nás:-):-)a až moc dlouhé:-) Slova nikdy nevystihnou plný prožitek...

čtvrtek - před ojdezdem na seminář jsme se samozřejmě pohádali..stres z odevzdání dětí, stres z cesty, jaké to bude...měli jsme jet oblečení v tom,co jsme nosili v době chození. hodně velké retro:-) ale udělali jsme to tak...Učesala jsem si dva copy,namalovala se, Honza v autě pustil cd z té doby a začli jsme si to užívat...zamilovala jsem se:-) Přivítání s Blankou bylo krásné! Mám ji moc ráda.Je to úžasná žena. Na Tamarku jsem se také moc těšila, až ji poznám...(má web www.cestazeny.cz a vede ženské semináře a rituály zejména v Praze). je to tak úžasně éterická bytost...Ale o tom později.
Bylo nás 9párů-všech věkových kategorií. Začli jsme zvostra...
Třepáním- je to první část z Kundalíní meditace, vše ze sebe setřást, nechat sebou vibrovat Zemi, od noh až po hlavu..Vůbec mi to nešlo, ale trvalo to tak dlouho,že jsem se postupně uvolnila aopravdu ze sebe vše vytřásla..pak jsme si (to vše se zavřenýma očima) zatančili,abychom oslavili tuto probuzenou energii...Poprvé v životě jsem si užila tanec!!! Bez komplexů, bez přemýšlení...Nechala jsem se vést energií a bylo to nádherné.
Po představení (ve stylu je mi 17 a právě jsem pozanal toho pravého..prostě retro styl) jsme šli na večeři a večer do bazénu.
Voda v Hartmanicích je opravdu kouzelná. Slaná, krásně teplá (jako vana). Do vody chodíme nazí. je zde ale tma, intimno, nikdo se nemusí stydět, řešit tělo, řešit touhy..vše je přirozené, čisté, spontánní...
Téma: svíčky, zdroj světla, nebát si přijít znovu zapálit, důvěřovat svému světlu, setkání s partnerem,jeho světlem.
Nádherně nás to s H. sblížilo a večer jsme se milovali,jako by to bylo popré. úplně jsme si znovu prožili ten čistý čas chození, poznávání se, radosti..

Pátek- ještě stále jsme spolu měli "jen "chodit a to znamená,že jsem hlavně sám za sebe, ženy s ženama a muži spolu.
Dopoledne bazén: jeden stál a druhý ho zahrnul láskou a dotyky. pod vodou,nad vodou. plavat kolem svého milovaného, dotýkat se ho, líbat ho na prsty u nohou pod vodou..a pak jen stát a přijímat tyto láskyplné doteky od druhého...když jsme se nabažili vzájemné blízkosti, zažili jsme i hravost..která v chození nesmí chybět:-)a která s epak všedním životem spolu vytrácí...Zkoušeli jsme delfíní techniku plavání., fakt vtipný,ale krásný..každý sám a pak společně na sobě..

Odpoledne: ženy šly společně k hartmanické kapličce pod lípy a vyráběly jsme věneček z vlny. a žensky kecaly:-) mmj i o tom,jak jsme přišly o "věneček":-):-) my jsme s Tamarkou domluvily ženské setkávání i v Brně.
Muži šli do lesa a vyráběli pro nás překvapení. Stejně tak i věnečky byl tajemstvím. na večer-ale netušili jsme,co se bude dít.

sebou jsme měli mít červené,modré,černé a bílé oblečení a vždycky nám řekli, do jaké barvy se máme zrovna obléci. Na večer jsme se měli obléci do bílé. ženy jsme se sešly opět zvlášt a připravovaly jsme se jako nevěsty. jedna nevěsta seděla a ostatní "kněžky" ji chystaly...Učesaly jsme se,daly si věnečky, bílé šaty a sukně šperky...Muži bubnovali...Když jsme byly připravené, šly jsme za ruku za nimi...již z dálky bylo slyšet bubnování, které rozproudilo ženskou energii. Vešly jsme do místnosti, která byla úplně nasáklá testosteronem...Muži, samci, silní ochránci tam seděli, každý před sebou zapálenou solnou lampu, uprostřed solná lampa a bubnovali. Atmosféra úžasná...my jsme pro ně tančily...Kolem "ohně" uprostřed jsme v kruhu tančily...Nejdříve všechny společně a poté si měl muž přijít pro svou ženu, my ostatní si šly sednout bokem a zatančili si sami svůj svatební tanec..poté odešli již spolu...ostatní ženy se vrátily do kruhu a tančily..pro svého muže. Postupně jsme tam zůstaly jen my dvě s tamarkou (ta tam byla bez partnera). Honza pro mě přišel jako poslední. Byla jsem smutná, nazlobená, lítostivá...Ale nemohl se na mě vynadívat,tak si to vychutnal...Vždyt teprve tady na semináři jsme po tolika letech otevřela dvířka k tanci...Hodně se toho tím změnilo...ještě dlouho jsme tančily, my pro své muže a poté my bubnovaly a muži si taky zatančili uprostřed:-) v noci jsme šli do bazénu.
Téma: odevzdání se. Pro mě hlavní téma celého semináře. provázelo mě celou dobunejen odevzdání se partnerovi,ale Bohu, své Cestě,celému Vesmíru..
bylo to těžké a hodně se toho tuto noc stalo...Ale o tom až zítra...

3 komentáře:

  1. jo tak to ještě nevím:-):-)pravda,bylo to těžký myslet v takových spontánních chvílích na ochranu,ale snažili jsme se:-):-) dneska jsem se koupala s Em a ta mi prohlížela pupek a prý tam mám miminko,tak uvidíme...:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji moc za velice přínosný článek :) Také bych se chtěla jednou podívat na takový seminář, ale bohužel nemám s kým, nicméně mi to zatím vůbec nevadí a cítím se sama docela dost silná, možná ještě silnější než s někým :) Hodně mi k tomu pomáhají meditace u solné lampy

    OdpovědětVymazat