Hraničářova rodina

Jsme Hraničářova rodina. Už to víte? :-)
Je pro mě nepochopitelné, že by měl mít člověk za svůj život jen jedno jméno. Navíc takové, které mu dají rodiče. Mnohem víc je mi bližší přístup Aborigines, kteří svá jména mění několikrát za život. Když cítí, že posotupili ve svém vývoji nebo zásadně změní své poslání a práci, tak si udělají obřad a jméno si prostě změní. Hotovo.
V některých indiánských kmenech se dospělí jmenují podle svých dětí. Máma Emily a Kaylinky...
Ale i u nás to přece bývalo jinak. Příjmení jsi měl podle práce, kterou děláš. Švecovi, Kovářovi, Truhlářovi apod.
No a já vám nyní veřejně sděluji, že jsme rodina Hraničářů.
Co to znamená?
"Hraničář ráje" - už jsou to dva roky, co si Honza vybral toto jméno. Netušil, co všechno obsahuje. Myslel si,že bude vodit lidi po horách a ukazovat jim nádheru přírody a nechat je, aby si prožili hranice svých možností, hranice svého duchovna, hranice přírody. Hraničář má ale i další poslání! A zároveň prokletí. Je neustále na hranici dvou světů. Nesnadno se žije mezi světy. Jednou nohou zde, druhou nohou tam. Ať už se jedná o město/hory nebo Zemi/Vesmír nebo Světlo/Tma...Stále balancuje. A nám ostatním ukazuje, kudy jít. Alespoň trošku..Občas se někde mihne, zasáhne tam, kde zasáhnout má a mizí zase do svého světa.
A to se sakra dotýká i jeho rodiny!!
Já jako jeho kněžka mu jsem oporou, provázím ho místy, kde by mohl zakolísat, dávám mu lásku a zázemí. Aby věděl, že i v tom lidském světě je krása a láska. Aby tu zůstal. jsme zapletení. Provádím já jeho, ale i on mě.
A děti? Ty jsou toho všeho součástí. A důležitým prvkem. Hraničářovi děti! Musí být silné, schopné přežít v přírodě, přizpůsobivé.
Celá naše rodina přijala tento úkol. Hraničář a jeho rodina...Třeba se s ním taky setkáte - mezi světy...A pokud to bude v "našem" světě, nezlobte se na něho, že je nedůvěřivý a málomluvný :-) Necítí se "tady" moc dobře. Ale třeba i to se časem změní, makáme na sobě.