co je nového?

Ukončila jsem dulí výcvik - nevyhovoval mi jejich systém v systému:-) asi jsem natolik velký rebel, že podobné asociace pro mne nemají smysl....

Ději se velké změny v práci. Vytvářím si úplně nový tým blízkých spolupracovníků, každý den znovu zvažuji, kterým směrem se chci ubírat.

Honza nám staví slaměný domeček. Na pozemku, který jsme se snažili dva roky prodat si začínáme vytvářet Prostor Lásky. Mluvíme se stromy, laskáme keříky a bylinky, setkáváme se se zvířaty. Prostor se mění a nám se tam líbí čím dál víc.

Milujeme se a jako rodina jsme si hodně blízko. Děti nás mnohému učí.

Čím dál víc žijeme podle času Kairos (příznivé příležitosti a nejpříhodnějšího okamžiku).

Před internetovým disuzím dáváme přednost osobním setkáváním. Chcete-li tedy vědět více nebo se s námi potkat, přijeďte:-)

Severská píseň

http://www.youtube.com/watch?v=Vd-PIdr6g04

Tomáš Kočko
"Leží na zemi a zpívá
leží na zemi a přemítá
leží do nebe se dívá
je-li pravda stále ukrytá jen tam

Tělo do země mu vrůstá
stromy kořenů ho vítají
oči otevřou i ústa
pohledem se zeptají
jsi sám?

Tělo do země mu vrůstá
až dolů k pramenům
tiše říkají mu zůstaň
své žízně zbav se a podívej
vstříc ti jdou ruce kořenů
nech se obejmout a s mízou vzhůru stoupej

Staň se javorem
a vnímej
jak šeptá listoví
na vrcholy hor se vznes na křídlech ptáků
Jako batole se dívej
vítr ti napoví
na své zavolej
a úctu vzdej jim
jak víš sám
LADO ŽIVO RODE VELES"

Lada- nejvýznamnější světelné božstvo, jarní a letní, přímé spojení se sluncem, rodí se o Vánocích. Bohyně lásky, něhy, radosti, zábavy, krásy, pohostinnosti a tance. Bývá přirovnávaná k Venuši.
Živa - bohyně života, země, léta, úrody, hojnosti. Živitelka a matka.
Rode (Radegast) - jedním z nejstarších a nejvznešenějších božstev. Dobrý, slunečný, většinou oslavován v době letního slunovratu. Od něj jsou odvozovány slova "rodit, radit, rád, radost, radovat se". Hrdina, mudrc, věštitel, soudce, obroditel.
Veles - bůh mužské plodnosti a síly.

Co znamená být milencem?

Tento text jsem našla v 10 let starých dopisech pro mého muže. Žel jsem tam kdysi nenapsala autora tohoto textu.
Každopádně jsem při čtení těch stovek dopisů zjistila, že jsme se vlastně moc nezměnili.

"Co znamená být milencem? je to víc než sňatek a zamilovanost. Miliony lidí vstoupily do manželství, ale jen někteří jsou opravdoví milenci.
Chcete-li být skutečným milencem, musíte se odhodlat být účastníkem neustálého intimního tance. Jste milencem když oceníte dar, který představuje váš partner, a budete nad tím darem každý dne jásat.
Jste milencem, když nezapomenete, že vám partner nepatří - je vám propůjčen vyšší mocí.
Jste milencem, když si uvědomíte, že nic mezi vámi není bezvýznamné, že vše, co si vzájemně řeknete může potěšit nebo zranit a vše, co uděláte, vaše spojení posílí nebo oslabí.
Jste milencem, když to všechno pochopíte a probudíte se každé ráno s vděčností, že je před vámi další den, kdy můžete svého partnera milovat a těšit se z jeho přítomnosti.
Když máte milence, je to životní požehnání. Máte-li dar v podobě druhé osoby, která se rozhodla kráčet po vašem boku. Sdílí s vámi dny i noci, lože i břemena.
Váš milenec spatří i ty nejintimnější části vašeho těla a osoby, které nikdo jiný nevidí a již se nikdo nedotkl.
Váš milenec vás najde i ve vašem úkrytu a vytvoří vám bezpečný přístav v milující náruší.
Milenec vám denně nabídne bezpočet zázraků. Má dar vás nadchnout úsměvem, hlasem, vůní těla, pohybem i gestem, Má schopnost zahnat vaši samotu. Má sílu proměnit obyčejné věci v nezapomenutelné.
je vaší branou do ráje..."

Citát z knihy Prorok, CH. Džibrán

Vaše děti nejsou vašimi dětmi.
Jsou syny a dcerami Života, toužícího po sobě samém.
Přicházejí skrze vás, ale ne od vás.
A třebaže jsou s vámi, přece vám nepatří.
Můžete jim dát svou lásku, ne však své myšlenky, neboť ony mají své vlastní myšlenky.
Můžete dát domov jejich tělům, ne však jejich duším, neboť jejich duše přebývají v domově zítřka, který vy nemůžete navštívit ani ve svých snech.
Můžete se snažit být jako ony, nepokoušejte se však učinit je podobné sobě.
Neboť život nekráčí zpět a nezastavuje se u včerejška.
Jste luky, z nichž jsou vaše děti vystřelovány jako živé šípy.
Lučištník vidí na stezce nekonečna terč a napíná vás svou silou, aby jeho šípy letěly rychle a daleko.
Ať napínání rukou Lučištníka je pro vás radostí.
Neboť jak miluje šíp, který letí, tak miluje i luk, který je pevný.

Čas odpuštění

Tak jsem si trochu pohrála s designem blogu...Ať se vám tady líbí:o)

Dnes je mi opět inspirací článek o energiích na prosinec.
http://www.silna-zena.cz/clanky/osobni-rozvoj--duchovni-rust/energie-na-prosinec-2010.html

Listopadová "předpověď" na naši rodinu sedla dokonale. Odkaz můžete najít v minulém příspěvku. Na povrch vyplavala spousta starých bolestí a zranění. Až jsem se mnohdy divila, kde se to všechno bere a co všechno může být spouštěčem. A rozhodně není ještě vše dočištěno, uklizeno, odpuštěno a dořešeno.
Ale poslední měsíc v roce by měl být přesně k tomu. Nesmíme se bát vidět svá zranění a pustit je ven. Jen tak se mohou léčit. A pak můžeme odpustit - především sami sobě.

"jako by se na Zemi navracela energie moudrých, spravedlivých, čestných a odvážných mužů s energií Lvího srdce.
Jako by mottem příštího roku bylo - odvaha, síla, statečnost, moudrost a laskavost srdce a zároveň směřování k celistvosti skrze spolupráci a vzájemnou podporu mužské a ženské energie."(z článku energie na prosinec)

Na to už se moc těším! Muži by měli opět najít své místo vedle žen. Ženy bohyně, silné, moudré, život darující by měly stát uvnitř kruhu a cítít se v bezpečí obklopeny muži. Nesoutěžit spolu a nehrát si na feministky a macha. Nechceme ani aby muži byli pro nás. My je prostě chceme po boku - odvážné, moudré a milující.
Jen tak být spolu.....dát si vzájemně prostor, respekt a úctu.

Vesmír funguje

"Když je život tak krátký, proč v něm konáme tolik věcí, které ve skutečnosti dělat nechceme, a věci, které bychom dělali rádi, neuskutečňujeme?"

Nad touto otázkou jsem v úterý velmi intenzivně přemýšlela :-) Sešlo se více okolností a já stojím v životě na místě, na kterém jsem vlastně vůbec stát nechtěla. Uvězněna v rolích a pozicích. Zahrabaná v úkolech, které mě nečiní šťastnou. Jedním z nich bylo i psaní diplomové práce - kdo čtete můj blog pravidelně víte, že jsem se na školu na jaře vykašlala, ale nakonec se ten jeden rok vrátila dokončit. A to ne kvůli titulu, ale kvůli samotnému dokončování úkolů, což mi dělá problém:-) No a tak celý říjen a listopad řeším diplomku, mám z ní nervy, trávím nad ní spoustu času - a pravda, polovinu už mám hotovou, což mě moc povzbuzovalo.

Tak si sedíme v úterý v čajdě, s mým mužem a "bráchou" (nejlepší kamarád) a přemýšlíme nad životem.

Po příchodu domů zasednu na 5minut na fcb a hned na mě vykoukne výše zmiňovaný citát a ještě tento článeček: http://www.facebook.com/note.php?note_id=488198113409&id=141909437162&ref=mf

V noci nemůžu spát. Chci se z nových okolností vymanit a nevím jak. Chci rozkvétat a radovat se.

Během středečního dopoledne telefonát ze školy. Je jim to moc líto, ještě nikdy se taková nemilá situace nestala, ale musí mě vyloučit. Můj druhý odklad v mgr studiu mi dovolili omylem, nastoupila jsem nyní do pátýho ročníku a měla jsem na to jen čtyři roky. Proto se mám v březnu znovu hlásit na přijímačky, zkoušky mi uznají a státnicovat budu až za rok.
Šok! Vesmír to vyřešil za mě!
Obrovská úleva:-)

Zároveň to byla pořádná lekce. Je načase se vymanit ze všech vazeb, ve kterých již nechci být.

A během středy to byly ještě další dvě situace, spíše řízené Vesmírem než mnou, které ze mě vzaly dvě obrovské těžké koule.

A malé doporučení na závěr, přečtěte si předpověď na listopad. Ačkoliv horoskopy nečtu, tento se mi opět nějakým záhadným způsobem objevil na monitoru a na naši rodinu sedí stoprocentně! http://www.silna-zena.cz/clanky/osobni-rozvoj--duchovni-rust/energie-na-listopad-2010.html

"Proto jsme stále znovu konfrontováni s temnou stránkou vlastnění, lpění a závislostí. Stále znovu budeme vystavováni těmto zkouškám, dokud nezůstaneme svobodní a nepřipoutaní."

jsem tady správně?

Poslední dny mám pocit,že tady nějak nejsem správně. Pořád si "někde lítám" a skutečný život uniká. Ale nejsme si jistá, že je to špatně. Mě prostě ten skutečný život nebaví. Uklízet, vařit, psát diplomku, dělat věci z povinnosti a ne z radosti.
Svou práci miluji - ale jen do té doby, dokud z ní nepotřebuju peníze na zaplacení nájmu.
Miluji vaření - ale jen do té doby, dokud mi neřvou děti v poledne hlady a já z prázdné špajzky vymýšlím, co bude nejrychleji hotové.
Miluji procházky přírodou - do té doby, dokud nemusím oblíkat dvě uřvané cácorky, kterým se ven vůbec nechce.
Toto zamyšlení berte jako takový výkřik do tmy.
Snažím se zamyslet sama nad sebou, jestli jsem tak nedospělá, dětinská a povrchní nebo jestli jsem tak divoká a nespoutaná a co z toho pro mě a mé okolí plyne.