Před cca měsícem můj muž našel po meditaci nádherný pozemek našich snů. V Bílých Karpatech...ve vesnici,kde se scházejí čarodějky:-) Všechno jsme si vysnili...Přírodní oblečení, ovečky, naše děti jako divoženky po lesích, práci a dřinu, odpočinek a klid..Jednou týdne,maximálně dvakrát týdně bych musela jezdit do Brna, ale to by naštěstí díky moderní době nebyl problém. Řídit obchod na dálku. Možná bychom neměli pračku a určitě ne myčku a mikrovlnku:-DDD, ale internet ano.
Ale naskytl se jiný problém...
Prodávající se zasekl a váhá a váhá a váhá...Už tři týdny zvažuje,jestli tento pozemek vůbec prodá. Nám se tím zasekl život. Nemůžu plánovat nic. Žádné kroužky, akce...Přemýšlíme, proč se to stalo. Jestli proto,že sami jsme hodně nerozhodní, tak jsme si teď hezky prožili lekci od jiné nerozhodné bytosti. Nebo to opravdu není pro nás? Ale proč by to k nám jinak po meditaci přišlo?
Uf. Chceme tam moc, tak at nám to prosím už Vesmír dá...Potřebujeme si tuto zkušenost prožít. Oba jsme stále na hraně. Na jedné straně šetrný přírodní způsob života, kdy člověk musí mnoho obětovat, ale příroda mu to stonásobně vrátí. Na druhé straně komfort a pohodlí, na které jsme zvyklí.Na jedné straně nová přátelství s Probuzenými lidmi. Na druhé straně spoustu současných přátel a možná i rodinných příslušníků ztratíme.
O víkendu jsem četla knihu od Horany (http://ved.sk/Gazdovska.htm) Jánošíkův tanec. Uf,to byla síla. Všem doporučuji! Je to přesně o té nerozhodnosti a hledání. Trošku depkoidní kniha, ale nyní už vypadá Horana vyrovnaně a šťastně:-) Tak snad našla,co hledala. A snad to najdeme i my.
A co když neexistuje cíl? Cesta je pro nás cílem...
pátek 26. března 2010
pátek 12. března 2010
Odkazy
A protože zapomínám psát do svých textů odkazy,tak tady takový menší souhrn:-)
AP diskuze www.slepicarna.cz
Stránky mého muže, kde vřele doporučuji zejména blog www.hranicar-raje.cz
Plaváček www.plavacek-deti.cz
Přirozená hygiena kojenců (BKM) www.mokosha.info, http://www.branakdetem.cz/clanek/bezplenkova-komunikacni-metoda-31
Látkové pleny www.laktovepleny.info
Očkování www.rozalio.cz
Ekobydlení:
www.ekozahrady.com, www.rodovystatek.cz, www.ekovesnice.cz
A moje oblíbená stránka www.livepla.net
AP diskuze www.slepicarna.cz
Stránky mého muže, kde vřele doporučuji zejména blog www.hranicar-raje.cz
Plaváček www.plavacek-deti.cz
Přirozená hygiena kojenců (BKM) www.mokosha.info, http://www.branakdetem.cz/clanek/bezplenkova-komunikacni-metoda-31
Látkové pleny www.laktovepleny.info
Očkování www.rozalio.cz
Ekobydlení:
www.ekozahrady.com, www.rodovystatek.cz, www.ekovesnice.cz
A moje oblíbená stránka www.livepla.net
Létání s miminky
TV zprávy nesleduji, ale reportáž o "létání miminek" mne dostihla snad ještě ten večer po odvysílání na netu.
Reportáž mě nešokovala. Šokoval mě hon na čarodejnice, který vznikl.
Aniž by někdo létání viděl naživo, stali se ze všech odborníci....
Na facebooku vznikly minimálně dvě skupiny "stop létání miminek" a mnozí z mých přátel mi posílali odkaz a pozvánku do skupiny...
Fakt hnus...
taky jste si uvědomili ten šílený potenciál massmédií? jedna tajně natočená reportáž!, křik miminka v pozadí, které mohlo klidně plakat u přebalování na zemi a už je z toho týrání dětí a všechny by měli zavřít..Ideálně všechny BIO matky,protože ty za všechno můžou. Z nudy už neví coby...
To cituji z diskuze...nejvíc mě však bolela poznámka k fotkám, na kterých byl do půli těla vyslečený táta a létal se svou nahulatou 3měsíční dcerkou- prý je pedofil. Táta nemůže sahat na své děti? Proto si všichni chlapi přejí chlapečky, aby nemuseli čelit osočování z pedofílie? To je opravdu svět tak zkažený, že tam není vidět ta krása- blízkost táty jeho dcery a místo toho nás napadne myšlenka "a není náhodou úchyl?".
No,ale vraťme se k létání. My s dětma nelétali- ačkoliv Honza prohlásil,že takto s holkama blbne běžně. Ale "náhoda" nás zavedla na pobyt s Plaváčkem, kde létalo hned několik rodin.
Létání jsme viděli naživo a rozhodně na tom není nic zdraví ohrožujícího...
S miminkama se začíná postupně, začne se jen u jednoho cviku, který se dělá třeba týden i déle. Postupně přidáváme další, až do cca půl roku,kdy se s miminkama cvičí celá sestava. Mezi jednotlivými cviky si v klubíčku mimčo odpočine. Na pobyt se přijela podívat i fyzioterapeutka a také neshledala na létání nic nebezpečného. Pohyby jsou plynulé, rovnoměrně na obě strany, klidné.
Výhody jsou zejména pro předčasně naorzené děti či děti se slabším svalovým tonusem. Krásně se procvičí. lepší létat než cvičit Vojtovku. Skvěle pomáhá na bolení bříška u novošků.
Ano,létání se dá nahradit i jemnějšími metodami.Na prdíky bezplenkovka, na zpevnění těla plavání.
Ale dětem se to moc líbí a pokud k tomu má někdo blízko a láká ho to,proč ne.
Více info i zde:
http://www.plavacek-deti.cz/plavani-s-detmi/pg-hmenu.php?ID=18
Reportáž mě nešokovala. Šokoval mě hon na čarodejnice, který vznikl.
Aniž by někdo létání viděl naživo, stali se ze všech odborníci....
Na facebooku vznikly minimálně dvě skupiny "stop létání miminek" a mnozí z mých přátel mi posílali odkaz a pozvánku do skupiny...
Fakt hnus...
taky jste si uvědomili ten šílený potenciál massmédií? jedna tajně natočená reportáž!, křik miminka v pozadí, které mohlo klidně plakat u přebalování na zemi a už je z toho týrání dětí a všechny by měli zavřít..Ideálně všechny BIO matky,protože ty za všechno můžou. Z nudy už neví coby...
To cituji z diskuze...nejvíc mě však bolela poznámka k fotkám, na kterých byl do půli těla vyslečený táta a létal se svou nahulatou 3měsíční dcerkou- prý je pedofil. Táta nemůže sahat na své děti? Proto si všichni chlapi přejí chlapečky, aby nemuseli čelit osočování z pedofílie? To je opravdu svět tak zkažený, že tam není vidět ta krása- blízkost táty jeho dcery a místo toho nás napadne myšlenka "a není náhodou úchyl?".
No,ale vraťme se k létání. My s dětma nelétali- ačkoliv Honza prohlásil,že takto s holkama blbne běžně. Ale "náhoda" nás zavedla na pobyt s Plaváčkem, kde létalo hned několik rodin.
Létání jsme viděli naživo a rozhodně na tom není nic zdraví ohrožujícího...
S miminkama se začíná postupně, začne se jen u jednoho cviku, který se dělá třeba týden i déle. Postupně přidáváme další, až do cca půl roku,kdy se s miminkama cvičí celá sestava. Mezi jednotlivými cviky si v klubíčku mimčo odpočine. Na pobyt se přijela podívat i fyzioterapeutka a také neshledala na létání nic nebezpečného. Pohyby jsou plynulé, rovnoměrně na obě strany, klidné.
Výhody jsou zejména pro předčasně naorzené děti či děti se slabším svalovým tonusem. Krásně se procvičí. lepší létat než cvičit Vojtovku. Skvěle pomáhá na bolení bříška u novošků.
Ano,létání se dá nahradit i jemnějšími metodami.Na prdíky bezplenkovka, na zpevnění těla plavání.
Ale dětem se to moc líbí a pokud k tomu má někdo blízko a láká ho to,proč ne.
Více info i zde:
http://www.plavacek-deti.cz/plavani-s-detmi/pg-hmenu.php?ID=18
neděle 7. března 2010
Pobyt s Plaváčkem
Včera jsme se vrátili z nádherného pobytu naplněni novými úžasnými zážitky, o které se s vámi musím podělit:-) Upozorňuji,asi to bude delší článek:-)
Ve středu 24.2. jsme přijeli do hotelu Bystré na vysočině abychom zde strávili společné chvíle s lidmi, kteří nám jsou moc blízcí. Známe se převážně z internetu - z AP diskuze. Skvěle jsme si povykládali, vyměnili si zkušenosti, vylili srdce, rozebrali porody. Mezitím děti volně pobíhaly, řádily v herně, užívaly si. V sobotu večer do jídelny přijela ještě další skupinka lidí - batikované trika, dlouhé sukně, divoké a šťastné děti...Byla mezi nimi i Blanka Sudíková, kterou jste mohli v poslední době vidět i v TV - aféru Létání miminek totiž zaregistroval každý.
V neděli jsme měli sbalené věci v autě, většina našich přátel již odjela..šla jsem si ještě pro nějaké zapomenuté věci do herny a potkala tam právě Blanku. Řekla jsem jí, že bych tam s nimi nejraději zůstala a ona, ať zůstanem, že místa volná mají. Zůstali jsme. Původně do úterý, ale nakonec se nám rozběhly takové procesy k řešení, že jsme odjížděli až v sobotu. Společně s námi ještě Terezka z prvního pobytu.
No, byl to hukot:-):-) Po všech stranách úžasná inspirace. Jak měla Blanka pobyt zorganizovaný, jak přeměnila hernu v harmonickou místnost, která nebyla vůbec srovnatelná s tou, kde jsme trávili týden před nimi. jejich děti byly tak vyklidněný - divoký, ale zároveň s pevnými hranicemi. Otevřené, bez trápení, milované. Viděla jsem zde velký rozdíl mezi dětma z naší AP skupiny a z Plaváčku. Sice se snažíme o stejnou věc, ale nám v AP ještě hodně chybí. nejvíce ty hranice. Děti je potřebují. Hranice a režim, v kterém se budou cítit bezpečně. Musíme se pro ně stát těmi pevnými milujícími rodiči, aby ony mohly být dětmi.
Krásné meditace, aromaterapie v praxi, porodní rituál ve vodě, vyrábění s dětma, každý večer Zpívánky, sauna, masáže, voda, voda, voda....
Vodní živel jsem doposud opomíjela. Plavání s dětma mi přišla stejná moderní záležitost, jako třeba znakování. Ale existuje plaváček a plaváček.
Pod vedením Blanky je plavání a potápění s dětma nádherné souznění, odplavování strachů, řešení problémů. Ve vodě nic neschováš! Zároveň ale voda pomáhá problém smýt, vyladit, doladit..Děti se potápějí bez upozornění a dlouhých peripetií. Prostě se s dítětem potopíš akoukáte na sebe pod vodou. ze začátku je to stres, ale když se uklidní rodiče, jsou i děti v pohodě. Opravdu se uvolní, pod vodou se smějí, dovádí, užívají si tento svět bez pevné půdy pod nohama, volnost a svobodu. A zároveň se mezi vámi buduje úžasná důvěra, hranice. Ty tam jsi pro dítě. nemůžeš myslet na nic jiného, jinak by se utopilo. Tvá pozornost je 100% soustředěná na tvé dítě! Kdy se dá toto zažít v běžném životě???
Hodně dobrá byla i "mužská voda" a "ženská voda". Tentokrát byla ženská voda přímo Porodním rituálem, kterým jsme společně pomáhaly jedné z nás, připravit se na porod. Prožít si ho. Pluly jsme s ní jako delfíni, hladily ji. Mohla si sama na sobě prožít porodní zážitek dítěte. Vykřičet si všechny strachy. naučit se uhlídat si svůj prostor a zároveň si nechat do svého prostoru vstoupit (což bude v porodnici potřebovat). Plakala jsem dojetím....
Nejsilnější pro mě ale byla změna Emily. Na začátku pobytu byla agresivní, uzavřená, lekla se hranic, nových lidí, starších dětí. Všechno odmítala, negovala, chovala se jako spratek, ve vodě řvala..Už po dvou dnech se ale začla měnit...čím víc jsme plavali a potápěli se, masírovali ji a věnovali se jí, tím více se otevírala. Začla nám důvěřovat, odplavila si strachy, rozkvetla jako květina.
Bez vody, režimu a hranic by se nám to nepovedlo...
I já si tam vyřešila staré hnusné pocity z jejího porodu, pocity viny, které mám a které pak využívá k vydírání.
Návrat domů byl šokující...Malý byt, čtyři stěny, televize, plastové hračky...Hodně nás tento pobyt posunul vpřed, ukázal nám další možnosti hry jménem Život. tato hra mě fakt baví! :-) Je tolik možností, tolik rolí, které si můžeme zkusit..
A o Létání miminek někdy příště. Není to podtstané. Někdo dělá BKM, někdo létá, někdo plave s delfíny nebo jezdí na koních. Je přece tolik cest:-):-)
Ve středu 24.2. jsme přijeli do hotelu Bystré na vysočině abychom zde strávili společné chvíle s lidmi, kteří nám jsou moc blízcí. Známe se převážně z internetu - z AP diskuze. Skvěle jsme si povykládali, vyměnili si zkušenosti, vylili srdce, rozebrali porody. Mezitím děti volně pobíhaly, řádily v herně, užívaly si. V sobotu večer do jídelny přijela ještě další skupinka lidí - batikované trika, dlouhé sukně, divoké a šťastné děti...Byla mezi nimi i Blanka Sudíková, kterou jste mohli v poslední době vidět i v TV - aféru Létání miminek totiž zaregistroval každý.
V neděli jsme měli sbalené věci v autě, většina našich přátel již odjela..šla jsem si ještě pro nějaké zapomenuté věci do herny a potkala tam právě Blanku. Řekla jsem jí, že bych tam s nimi nejraději zůstala a ona, ať zůstanem, že místa volná mají. Zůstali jsme. Původně do úterý, ale nakonec se nám rozběhly takové procesy k řešení, že jsme odjížděli až v sobotu. Společně s námi ještě Terezka z prvního pobytu.
No, byl to hukot:-):-) Po všech stranách úžasná inspirace. Jak měla Blanka pobyt zorganizovaný, jak přeměnila hernu v harmonickou místnost, která nebyla vůbec srovnatelná s tou, kde jsme trávili týden před nimi. jejich děti byly tak vyklidněný - divoký, ale zároveň s pevnými hranicemi. Otevřené, bez trápení, milované. Viděla jsem zde velký rozdíl mezi dětma z naší AP skupiny a z Plaváčku. Sice se snažíme o stejnou věc, ale nám v AP ještě hodně chybí. nejvíce ty hranice. Děti je potřebují. Hranice a režim, v kterém se budou cítit bezpečně. Musíme se pro ně stát těmi pevnými milujícími rodiči, aby ony mohly být dětmi.
Krásné meditace, aromaterapie v praxi, porodní rituál ve vodě, vyrábění s dětma, každý večer Zpívánky, sauna, masáže, voda, voda, voda....
Vodní živel jsem doposud opomíjela. Plavání s dětma mi přišla stejná moderní záležitost, jako třeba znakování. Ale existuje plaváček a plaváček.
Pod vedením Blanky je plavání a potápění s dětma nádherné souznění, odplavování strachů, řešení problémů. Ve vodě nic neschováš! Zároveň ale voda pomáhá problém smýt, vyladit, doladit..Děti se potápějí bez upozornění a dlouhých peripetií. Prostě se s dítětem potopíš akoukáte na sebe pod vodou. ze začátku je to stres, ale když se uklidní rodiče, jsou i děti v pohodě. Opravdu se uvolní, pod vodou se smějí, dovádí, užívají si tento svět bez pevné půdy pod nohama, volnost a svobodu. A zároveň se mezi vámi buduje úžasná důvěra, hranice. Ty tam jsi pro dítě. nemůžeš myslet na nic jiného, jinak by se utopilo. Tvá pozornost je 100% soustředěná na tvé dítě! Kdy se dá toto zažít v běžném životě???
Hodně dobrá byla i "mužská voda" a "ženská voda". Tentokrát byla ženská voda přímo Porodním rituálem, kterým jsme společně pomáhaly jedné z nás, připravit se na porod. Prožít si ho. Pluly jsme s ní jako delfíni, hladily ji. Mohla si sama na sobě prožít porodní zážitek dítěte. Vykřičet si všechny strachy. naučit se uhlídat si svůj prostor a zároveň si nechat do svého prostoru vstoupit (což bude v porodnici potřebovat). Plakala jsem dojetím....
Nejsilnější pro mě ale byla změna Emily. Na začátku pobytu byla agresivní, uzavřená, lekla se hranic, nových lidí, starších dětí. Všechno odmítala, negovala, chovala se jako spratek, ve vodě řvala..Už po dvou dnech se ale začla měnit...čím víc jsme plavali a potápěli se, masírovali ji a věnovali se jí, tím více se otevírala. Začla nám důvěřovat, odplavila si strachy, rozkvetla jako květina.
Bez vody, režimu a hranic by se nám to nepovedlo...
I já si tam vyřešila staré hnusné pocity z jejího porodu, pocity viny, které mám a které pak využívá k vydírání.
Návrat domů byl šokující...Malý byt, čtyři stěny, televize, plastové hračky...Hodně nás tento pobyt posunul vpřed, ukázal nám další možnosti hry jménem Život. tato hra mě fakt baví! :-) Je tolik možností, tolik rolí, které si můžeme zkusit..
A o Létání miminek někdy příště. Není to podtstané. Někdo dělá BKM, někdo létá, někdo plave s delfíny nebo jezdí na koních. Je přece tolik cest:-):-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)